Triatlon O Železného psa 2020
Foto: Pavel Turzo
Tradiční letní akce na jezeru Sadská, letos již dokonce 28. ročník. V sobotu je triatlon se psem, v neděli poté navazují mushingové závody Maxičkovský Saďák. A protože triatlony nás s Emou hodně baví, navíc se jedná také o oblíbenou akci Emy tatínka Fanouše, místo našeho každoročního setkávání se je tedy jasné :-) A tak jsme v sobotu ráno 15.8. vyrazily s Emou po roce opět na Sadskou.
Letos nás ale čekal již Velký okruh. Lehce změnili pravidla, že již nelze jet oficiálně Malý okruh s penalizací, pouze nesoutěžně. A stále zanechali hranici 40 cm KVP. Takže Ema se o nějakých 6 cm nevejde do kategorie Malý okruh. Ale alespoň se dělí zvlášť kategorie Golden Race pro profíky a FREE pro amatéry, takže nás snad nečeká souboj s ESP, ale jen s většími a těžšími psy :-)
Velký okruh se tedy skládá cca ze 150 m plavání, 5 km kolo a následně 4,5 km běh. Trochu jsem tedy měla obavy, že trať je na nás s Emou dlouhá, a jak tedy dáme hlavně ten běh po rychlých 5 km na kole. Troufám si říci, že Ema byla nejmenší a nejlehčí pes na startovce. Nicméně do plavání se vrhla s takovou vervou, že mě první polovinu doslova táhla, pak začala trochu panikařit, že plaveme zpět, ale nechala se povelem srovnat a jela zase vpřed. V depu se moc nezdržuji, nasadím helmu, sundám psovi vestu, přepnu psa a jedu. Ema vyrazila pětadvaceti kilometrovou rychlostí, louka, kousek panelka a lesík s hliněnou cestou, než se zase vyjede na pár set metrů na panelku/asfaltku než se odbočí zase k lesu, a pak už jen lesní a pískové cesty. Trať znám, byla jsem si ji tam s Emou projet a proběhat předem. Nicméně po večerním dešti mě v prvním lesíku překvapí v zatáčce kaluž, Ema natěšená na běh a mě se nepovede nic lepšího, než hrábnout po brzdě a proletět se tak vzduchem přes řidítka a rozplácnout se o stromek, Ema jede holt nekompromisně dál. Sbírám se a zjišťuji, že škody nejsou velké, kolo snad také cajk, nahodím řetěz, skáču na kolo a frčíme dál. Mám obavu z pískových úseků, se kterými jsme měly v tréninku trochu problém, přeci jenom 13 kg neutáhne 70 kg v hlubokém písku. Nicméně v tomto ohledu déšť trati pomohl a písky byly o něco tvrdší, a tím pádem o trochu lépe sjízdné, a tak se nám s Emou podařily projet na jedničku a makaly jsme dál až do cíle cyklistické části. Kde už byly nachystané holky jako moji pomocníci, takže mě sundaly z kola, sebraly helmu, přeply Emu za mého nadávání (že mám po pádu rozbité kolo, u kterého celou cestu přibržďovala zadní brzda a přední pro změnu nebrzdila), Emu jsem zavelela mrsknout rychle chladit ještě do bazénků a už jsme běžely dál. Start Ema odpálila svou obvyklou rychlostí, jedna zatáčka a vbíhá se do lesa, kde je jediné stoupání a kopeček na trati, kde tradičně zpomalujeme, ale kousnu hlavu, hecuju Emu a běžíme společně ještě s jednou závodnicí až pod písky. Tady ale belgičák chytí slinu, zatáhne a trochu nám s Emou poodběhne. Snažím se ale s Emou udržovat rovnoměrné tempo, koukám na hodinky a z mého plánu běžeckou část odklusat je i docela hezké tempíčko. Druhou část tratě běžíme už osamocené, ale nevadí, jsme zvyklé běhat samy a nevadí nám to, daří se nám držet si i naše tempíčko. Na nejzazším konci tratě je občerstvovačka pro psy, tak na pár vteřin ještě zastavuji a nechávám Emu se napít, přeci jenom se už začíná dělat dost dusno. Do cíle se to snažím ještě trochu rozběhnout, ale přeci jenom 9,7 km za námi a ještě naražený bok z pádu. I přes to protínáme cíl pod 45 minut a plníme si tam můj cíl ještě s půl minutovou rezervou. V cíli nevěřím svým očím, Ema je moje malá bojovnice, ve výsledovce jsme na neuvěřitelném 6. místu, asi 13 vteřin za belgičákem, který půlku tratě běžel s námi. Nebýt mého pádu a zdržení, my bychom snad i mohly bojovat o 4. místo? Něco pro mne naprosto nepředstavitelného, když jsem ráno odjížděla na závod s tím nebýt poslední :-) #mylittleesp
PS: Martin si dal svou premiéru s ESP Mášou a dojeli si dokonce pro druhé místo mezi muži VO FREE, a Fany si dal závod s dvounohou kamarádkou Míšou a též nebyly poslední. Jsem na oba moc hrdá :-)
PS2: Holky moc díky za pomoc na trati, bez Vás bych se na ten běh snad i vykašlala nebo lelkovala v depu ještě teď :-)